Nabízím zkušební 30 minutové online setkání ZDARMA. Klikni a vyber si kdy

Ruské Velikonoce

Jak se slaví Velikonoce v Rusku a rusky mluvících (pravoslavných) zemích? Jaké jsou zvyky a tradice? Co je stejné jako u nás a co jiné? Jaká slova stojí za to se naučit a jaké jsou typické pozdravy? Jak je to s termínem pravoslavných Velikonoc? To vše a ještě mnohem víc odpovědí je tu pro Vás.
kulic a vajicka

Velikonoce jsou v Rusku největším církevním svátkem a celkově patří k nejpopulárnějším svátkům vůbec. Mimo jiné se mu říká svátek svátků (пр’аздник пр’аздников). Je to svátek rodinný, rodina by tedy měla být pohromadě u svátečního stolu.

Rusky se řeknou Velikonoce П’асха [pascha]. Což etymologové odvozují od židovského Pesach.

S Velikonocemi jsou v rusky mluvících zemích (stejně jako u nás) spojené různé tradice, zvyky a pověry. Na první pohled se tedy zdá, že Rusové (a nejen oni) mají stejný svátek jako my – stejně jako my barví vajíčka, připravují symbolické pokrmy, ti věřící drží před Velikonocemi půst a chodí do kostela. Zhruba stejné je i datum našich a ruských Velikonoc – klíčový je první úplněk po jarní rovnodennosti. Ale při bližším pohledu to je všechno trochu jinak…

Datum Velikonoc

Čistě logicky je tedy vše jasné. Jarní rovnodennost, kterou obě církve považují za počátek jara, připadá na 21. března. Zdá se, že tedy není, co řešit, víkend po nejbližším úplňku jsou Velikonoce. A přesto slaví pravoslavní jindy než západní církve (katolíci, evangelíci aj.). Hlavní nesoulad přináší to, že my se řídíme podle tzv. juliánského kalendáře, zatímco pravoslavní (v Rusku a jinde) podle gregoriánského. Takže když je u nás 21. března (podle juliánského kalendáře), tak podle gregoriánského je 4. dubna. K tomu se pak uplatňují další pravidla a výpočty (například pravoslavní nikdy nesmí slavit ve stejném termínu, kdy slaví Židé, pokud tak termín vychází, pravoslavné Velikonoce se posouvají apod. Ve výsledku naše Velikonoce s těmi v rusky mluvících zemích (většinově pravoslavných) ladí zhruba jen jednou za tři roky.

Společný termín Velikonoc v rusky mluvícím (pravoslavném) a u nás (v západním křesťanském) světě bude 20. dubna 2025. Jinak většinou vychází pravoslavné Velikonoce o týden později než u nás.

Barvení vajíček

V rusky mluvících zemích je stejně jako u nás zvykem barvit vajíčka. Stejně jako u nás existují umělé barvy i staré přírodní způsoby. Stejně jako u nás se hodně využívají cibulové slupky. Neexistuje však tradice kraslic a taková různorodost technik zdobení jako u nás. Velmi často se poslední dobou používají různé nálepky a termoobaly.

termofolie na vajicka
Termofolie na velikonoční vajíčka. Vložte do vroucí vody a hotovo. (Zdroj Ozon.ru)

Tajemný nápis XB

Nejen na vajíčkách, ale po celou dobu Velikonoc se setkáte se dvěma písmeny. Správně čteme „CHá Vé“. Jde o zkratku klíčové fráze celých pravoslavných Velikonoc. Христ’ос воскр’ес(е)! [christos voskres(e)]. V tom je přeci hlavní smysl Velikonoc – překonání smrti a vzkříšení nového života Krista, překlad je doslova: „Kristus je vzkříšen.“, případně méně doslova: „Kristus vstal z mrtvých“.

Fráze Христос воскрес! slouží v době pravoslavných Velikonoc jako pozdrav. Zvláště pokud zavítáte do kostela, budou Vás takto zdravit i úplně cizí lidé. Správná odpověď je: Во’истину воскр’ес! [voistinu voskres], kterou můžeme přeložit jako „Skutečně vstal“ nebo více doslova „Opravdu je vzkříšen“.

Nejdůležitější je neděle

Ve všech rusky mluvících zemích je hlavním velikonočním svátkem neděle, tedy právě připomínka vzkříšení Ježíše Krista.

Nezapomeňte, že vzkříšení se rusky řekne воскресение. Zatímco slovo s měkkým znakem воскресенье znamená neděle.

K neděli tedy směřují všechny přípravy. Úklid domu, barvení vajíček, pečení i vaření, svěcení jídla v kostele.

Jídla

Stejně jako u nás existuje řada tradičních pokrmů, které se v Rusku a rusky mluvících zemích připravují na Velikonoce. Stejně jako u nás je možné spoustu věcí nedělat doma, ale prostě je koupit v supermarketu.

Příklady toho, co patří na velikonoční stůl najdete sepsaný zde.

Nejtypičtějším představitelem ruských Velikonoc je кулич [kulič] (ruská obdoba našeho mazance).

kulic recept
Kulič – tradiční velikonoční recept

Vajíčka a kulič v kostele

Uvařená obarvená vajíčka i upečené kuliče nosí věřící v sobotu do kostela. Tam je skládají na připravené stoly. Teprve po pokropení svěcenou vodou jsou připravené na nedělní velikonoční hostinu, která bývá bohatá a kromě kuličů a barevných vajíček by neměly chybět masité a pečené pokrmy.

V noci ze soboty na neděli se slouží speciální, sváteční půlnoční mše. I při této příležitosti jsou svěceny pokrmy a lidé vychází v průvodu z kostela a dělají symbolicky tzv. кр’естный ход, tedy křížovou cestu.

Velikonoce v ruské literatuře

Leonid Andrejev napsal v roce 1898 velikonoční povídku Баргам’от и Гар’аська [Bargamot i Garas’ka], kde zachytil v jedné větě očekávání slavnostního stolu a nálady. Pro pokročilé studenty ruštiny je vhodný celý úryvek, pro začátečníky pouze zvýrazněná věta. Obě slova z názvu povídky jsou příjmení dvou hlavních hrdinů.

Bargamot i Garaska Leonida Andrejeva
Bargamot i Garaska – úryvek povídky Leonida Andrejeva

Celý text povídky Bargamot i Garaska v ruštině.

Kompatibilita s českou představou Velikonoc

Rusové neznají pomlázku a náš zvyk šlehání děvčat. A je fakt, že vysvětlování je poměrně zapeklité. Když řeknete, že „kluci bijí holky vrbovými proutky“ (мальчики бьют девочек ивовими прутиками“, tak to nezní moc dobře. Je to vlastně podobné jako vysvětlovat, co to je svíčková. Protože to zní opravdu zvláštně, když říkáte, že „svíčková, to je maso se zeleninovou omáčkou a v restauraci ji dostanete s brusinkami, šlehačkou a citrónem a s knedlíky“ – „свичкова – это мясо с овощным соусом и в ресторане ее получите с брусникой, взбитыми сливками и лимоном и с кнедликами“. (Knedlíky jsou vůbec zvláštní téma, protože na první dojem je to pro Rusy jen druh bílého chleba.)

Podobně divně nám můžou znít některé ruské zvyky a tradice. Jako například „bitva s vajíčky“, která je odedávna populární zvláště mezi mladšími členy rodiny a jde v ní o to, aby se skořápka Vašeho vajíčka v „souboji“ se soupeřem nerozbila jako první. Tipy a triky, jak přitom vajíčko držet, jak si ho vybrat a kam do soupeřova vajíčka mířit, najdou pokročilí ruštináři třeba zde.

Ruské vtipy o Velikonocích

Potřebujete téma odlehčit? Zkuste se podívat, zda porozumíte nejen ruštině, ale i humoru v ruštině. Pokud ne a potřebujete pomoci, neváhejte napsat třeba do facebookové skupiny Ruština a čeština – Чешский и русский (в Чехии).

vtipy o Velikonocich v rustine
Vtipy o Velikonocích v ruštině

Slovníček a komentáře

Nepleťte si kostel a kostel :)). V ruštině se slovem костёл označuje výhradně katolický kostel. Pravoslavné kostely se pak označují slovy храм [chram] (obecnější slovo, podobně jako české chrám), ц’ерковь [c’erkof] (zpravidla menší kostelík místního významu), соб’ор [sabor] (velký, vznešený chrám, zpravidla ten nejdůležitější ve městě nebo v klášteře, může to být i katedrála, pokud se označuje jako кафедр’альный).

кул’ич – kulič (sladké pečivo z kynutého těsta, vzdáleně lze přirovnat k našemu mazanci)

П’асха – 1. Velikonoce, 2. Druh tradičního tvarohového dezertu.

пасх’альный (стол) – velikonoční (stůl, tabule)

христ’осоваться – velikonoční zvyk trojího políbení a pozdravu „Христ’ос воскр’есе!“ s odpovědí „Во’истину воскр’есе!“ (Dříve bylo zvykem si přitom vyměnit barevná vajíčka.)

пост – půst

Eva Malenová
Eva Malenová

Lektorka ruštiny a češtiny pro cizince. Hravě!